Chov zvířat
V Bemagru je těžištěm chovu zvířat chov dojnic v Meziříčí a masného skotu v Malontech.
Mléčný skot
Denní produkce mléka se pohybuje v rozmezí 3000 – 4000 litrů mléka. Většina tohoto mléka je odvážena jednou za dva dny do mlékárny v Klatovech, část zpracujeme v naší faremní mlékárně a další mléko potřebujeme pro krmení telat. Krmná dávka je v zimě složena ze senáže a sena, k nimž dostávají krávy podle své potřeby obilný šrot s přídavkem luskovin. Nutnou součástí krmiva jsou minerální doplňky. V letní krmné dávce dominuje pastva a zelené na žlab, t.j. trávy a jetel, což je doplněno dle potřeby o cokoli ze zimní dávky. Naprostá většina krmiva pochází z vlastního podniku. Důsledkem je nižší dojivost, ale také vyšší obsah nutričně cenných látek, např. omega 3 mastných kyselin, které se do mléka dostávají z trávy.
Zdravotním problémům u zvířat se snažíme předcházet dobrou péčí, i tak je však někdy potřeba použít léky, např. antibiotika. Platí zde zásada, že na prvním místě je, aby zvířata netrpěla. Počet těchto ošetření je však limitován a mléko takto ošetřených zvířat je vyřazeno ze společného nádoje po dobu ochranné lhůty, která je oproti konvenčnímu hospodaření dvojnásobně dlouhá.
Naše stádo bylo dříve tvořeno černobílými kravami holštýnského plemene, což je vysoce mléčné plemeno, dnes u nás i ve světě nejvíce rozšířené. Do ekologického chovu se však nehodí a proto jej od roku 2006 překřižujeme na českou straku (červenostrakaté kombinované plemeno). To znamená, že naše holštýnka se potká s červeným býkem a jejich potomek má v sobě 50% „červené“ krve, v další generaci to je 75% atd. Toto převodné křížení je však běh na dlouhou trať, vždyť devět měsíců trvá březost a pak více než dva roky než se z telátka stane kráva.
Chov dojnic patří mezi nejnáročnější činnosti v zemědělství, ale je skutečným základem ekologického hospodářství.
Masný skot
Na konci zimy a na jaře se kravám rodí telata, která pak tráví několik měsíců na pastvině se svojí matkou. K odstavu dochází na podzim, kdy kráva pomalu ztrácí mléko a tele je už pořádně velké – jeho váha se v průměru blíží třem metrákům.
Dnes máme na statku zastoupena plemena
Hereford, masný Simmentál a jejich křížence. Cílovým plemenem je Hereford, což je nenáročné plemeno, které se vyznačuje dobrou plodností, bezproblémovými porody, výbornými mateřskými vlastnostmi a je známý i svým klidným temperamentem. Herefordský skot plně odpovídá filozofii ekologického zemědělství. Nevýhodou oproti jiným je nižší růstová schopnost a malý tělesný rámec. Jeho maso se však vyznačuje obsahem vnitrosvalového tuku, který způsobuje typické mramorování a chuť masa a je proto kulinářsky velmi ceněno. Život masného skotu se nejvíce podobá životu zvířat v přírodě.
