Rozhovor ze Selského dvora
Paní Marie Frühbauerová je drobná a energická žena, která se vlastnoručně stará o celý Selský dvůr a jeho obyvatele. Má dlouholeté zkušenosti s prací v zemědělství, převážně s chovem krav a její vitalitu by jí mohla řada mladších lidí závidět. Povídaly jsme si jednoho mlhavého březnového rána mezi jejími svěřenci. Máte za sebou více než padesát let práce v zemědělství. Vždycky jste se věnovala zvířatům?
Ano, a to jsem přitom chtěla být agronomkou. Hned ze začátku jsem ale přijala zástup za zootechnika, a už mi to zůstalo. V příštím životě bych ale raději dělala něco jiného. Bylo toho dost... a hlavně v sedmdesátých letech to bylo obtížné, protože u zvířat často pracovali lidé, kteří k nim neměli žádný vztah. Propustit se ale nesměli.Pracujete v úzkém kontaktu se zvířaty. Jak se s nimi dorozumíváte?
Povídám si s nimi, každý den je pozdravím. Ona si zas říkají o dobroty. Zvířata nejsou hloupá, někdy je s nimi lepší domluva než s lidmi.
Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Podle toho, jak je potřeba. Pravidelně krmím ráno a odpoledne. Dopoledne ještě posbírám vajíčka. Když se ale narodí malá prasátka, běhám k nim každé čtyři hodiny, třeba i deset dnů v kuse. To jsem pak docela vyčerpaná.Jak ráda trávíte dovolenou?
Většinou jezdím k dceři do Belgie.Jíte maso?
Ani ne, nevyplatí se mi ho pro sebe připravovat. Salámy nejím vůbec, ale když přijede syn, tak si s ním maso někdy dám.Jak prožíváte odvoz zvířat na jatka, případně vlastnoruční porážku kohoutků?
Pohladím je a rozloučím se s nimi: „Propouštím tě, odejdi v pokoji.“ Cítím trochu vinu, ale má to tak být. U prasat mi to bývalo hodně líto, přeci jen jsem se s každým z nich po narození piplala. Taky jim říkávám: „Zítra půjdete k velké matce.“ To mám od Steinera, který říká, že každý druh zvířat má společnou duši. Steinera čtu, čtu pořád něco. Člověk se nesmí zastavit ve vývoji, měl by neustále hledat.
Nedávno jste oslavila významné životní jubileum. Jiní si v tomto věku již dávno užívají důchodu. Co vás motivuje k práci?
Děti mi také říkají, že už si mám dát pokoj, ale mám ráda přírodu, zvířata a ještě jim mohu nějak pomoci. Každá pomoc povznese duši a i zvířata se mohou někam povznést.Máte zvířata i doma?
Mám dvě kočky, ty jsou samostatné. Jednou bych si ráda pořídila holuby, ale zatím to nejde, protože jezdívám občas pryč.Jaké změny byste v budoucnu ráda viděla na Selském dvoře?
Určitě lepší a větší výběhy, hlavně pro slepice a pro prasata. V těch současných rychle zničí celou plochu.A já děkuji za rozhovor a přeji pevné zdraví a splnění svých přání.
(Zapsala a fotografovala: Hana Kýbusová)
březen 2016
